Tento příspěvek jsem psala již před nějakou dobou, mezi tím jsem upgradovala tělo fotoaparátu na fullframe fotoaparát Canon 5D mk IV. O rozdílech fullframe fotoaparátu oproti APS-C fotoaparátu Vám ale napíšu až během příští sezóny, kdy budu mít výhody fullframe a nevýhody zptráty crop efektu vyzkoušené na vlastní kůži.
Zároveň bych chtěla podotknout, že všechny rady, které zde dávám jsou pouze z mého pohledu, tudíž netvrdím, že to nemůže jít jinak, ale píšu to tak, jak to vyhovuje mně.
Přeji příjemné čtení :)
Fotky z dostihů, něco, co bych považovala za nedílnou součást mojí tvorby. Chtěla bych tímto příspěvkem poukázet na to, co je pro mě ve focení tohoto odvětví důležité. Začít můžeme technikou. Dostihy jakožto rychlostní sport jsou docela obtížné na vyfocení, proto samozřejmě pomůže taky rychlá technika. Já jsem svůj fotoaparát (Canon 7D mk. II) pořizovala hlavně kvůli focení sportu a pohybu, právě pro rychlé ostření a počet snímků v sériovém snímání. Dobrý je taky rychlý objektiv. Snad každý dostihový fotograf, kterého znám má ve své výbavě teleobjektiv 70-200mm F/2.8 USM. Já bych si k tomu ráda časem pořídila i objektiv do 400mm, ovšem na základní focení mi 200mm (s crop tělem skoro 300mm) zatím stačí. (Pokud by někoho zájímalo i to, co si hodlám pořizovat nejdříve, tak to bude Full frame tělo na lepší focení portrétů.) Každopádně technika, která je odpovídající focení dostihů je dost finančně nákladná, proto za sebe můžu doporučit levnější variantu a to sestavu od Canonu s tělem 70D (ještě lépe 80D) a objektiv 70-200mm F/4 USM. S touto sestavou jsem fotila víc než rok a musím také vyzdvihnout svoji spokojenost. Ale není to jen technikou, několik let jsem fotila se sestavou Sony A58 + Tamron 70-300 mm MACRO. V té době jsem za to byla vděčná, ovšem pak člověk "čuchne" k lepší a tak trošku se rozmazlí :D Druhá věc je ostření. Dlouhou dobu jsem se bála fotit na kontinuální ostření, protože jsem to neznala a prostě mi to nešlo, ovšem teď už si nedokážu přestavit, že bych fotila bez něj. A to i v paddocku. Chce to zkoušet a zkoušet a časem se s tím zžijete. Kontinuální ostření totiž funguje na základě sledování objektu. Tudíž nastříte na koně, který běží i směrem k vám a tím, že držíte ostřící tlačítko (přimáčklou spoušť nebo třeba jako já zadní ostřící tlačítko) běžícího koně foťák sleduje a ostří na něj průběžně. Za to klasické ostření musíte v keždé ostřící rovině přeostřovat, protože tím, že držíte tlačítko ostření, tak vám drží ostření v jedné rovině, nehledě na to, jestli se ostřený objekt hýbe. U objektivů od Canonu 70-200 (určitě i u jiných, jen mluvím z vlastní zkušenosti) najdete na objektivu samotném tlačítko určující minimální vzdálenost ostřeného objektu od objektivu. Doporučuju pokud to podmínky dovolí fotit s minimální ostřící vzdáleností 3 metry, taky to zrychlí ostření a objekt se vám bude ostřit lépe. Další téma je kompozice, nastavení a vzhled fotografie bez úprav. Tady bych akorát ráda připomněla to, že kůň by neměl "vybíhat z fotky ven" ani být úplně na středu. Ovšem některé momentky, zvlášť u dostihů tak úplně nevyjdou, proto potom u úprav vhodně fotku ořízněte, ideálně aby splňovala pravidla zlatého řezu a podobně. Co se týče nastavení foťáku, nebojte se fotit na vyšší clonové číslo. Tím, že si dáte clonu na 2.8 se vám sice pozadí víc rozostří, ale v té rychlosti bude těžší koně zaostřit a myslím si, že zrovna u dostihů platí to, že když fotíte na větší ohnisko a za koněm je nějaké místo, pozadí se vám hezky rozostří i při vyšším čísle. Co se týče závěrky, foťte na co nejkratší čas, ideálně co vám foťák dovolí, ale abyste zase místo fotky neměli tmu :) Jedná se většinou o dost vysokou rychlost pohybu koní, proto je krátký čas důležitý. Pod 1/1000 bych určitě nešla. Snažte se neořezávat nohy, uši, nos a podobně. Nepůsobí to dobře. Taky občas přidám fotku bez kopyt, stane se, ale stále je to lepší varianta než uši nebo nos. Pokud budete chtít fotit fotku víc z detailů, snažte se k hlavě koně mít i kousek plecí, k fotce koně v pohybu "z detailu" i kousek nohou, ideálně ně uřízlých v kloubu. Samozřejmě výjimka potvrzuje pravidlo, takže sem tam to nevadí, ale je to spíš na posouzení vás samotných, zda se Vám to líbí nebo ne. Pohyb koně je taky důležitý. Já osobně se snažím vyvarovat tomu momentu v pohybu koně, kdy kůň dopadá na přední nohu nebo pokud kluše, tak používám fotky, kde má kůň nohy natažené a ne ohlé. Také to nepůsobí důstojně. Samozřejmě fotka z dílové rovinky, kdy kůň bojuje a jiná fáze cvalu mi nevyjde je příklad toho, kdy přidám fotku, kde třeba lehce napadá na přední nohu, ale taky velmi vyjímečně. Poslední věc jsou úpravy. Já fotky z dostihů nijak neretušuju apod. vzhledem k tomu, že jich přidávám hodně. Upravuju je v programu Adobe Lightroom a upravuju většinou jen barvy, světlo a podobně. Mám ráda tyto fotky syté a dynamické, ovšem ten Váš styl si musíte najít.
